Partnerská města – Náchod,Kudowu Zdroj, Hronov a Duszniki Zdroj – spojuje historie, všechna města byla proslulá svými lázněmi s minerálními prameny s odlišnými vlastnostmi. V Náchodě jsou lázně v současnosti mimo provoz. Město se snaží o jejich obnovu a návrat k původní slávě. V Hronově Pramen železité vody vyvěral na břehu Metuje odnepaměti. Malé lázničky zřízené otcem A. Jiráska zanikly během 1. světové války. V r. 1943 byly navrtány dva prameny minerální vody Hronovka a Regnerka. Původně zamýšlené minerální lázně ale nevznikly. Kudowa Zdrój patří mezi nejstarší lázně v Polsku a Evropě. První zmínky o minerálních pramenech pochází z roku 1580. Město Duszniki Zdroj je jedním z lázeňských středisek v Kladské kotlině. Studeny pramen byl objeven již v roce 1408. V roce 1800 vznikly první lázeňské budovy.
Partnerská města
Kudowa-Zdrój
Příhraniční město Kudowa-Zdrój je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku. Lázně zde existují už od 15. století. Ve městě a okolí vyvěrá celkem 9 druhů minerálních pramenů. Lázně patří mezi jedny z nejznámějších v Polsku a v minulosti je navštívili např. Winston Churchill nebo Johann Wolfgang Goethe.
K odpočinku a klidné procházce zve lázeňský park z 18. století v samém srdci města. Park se starými exempláři stromů a promenádou dlouhou 300 m, která je zakončena vodní plochou v podobě ozdobného rybníčku se spoustou vodních ptáků a fontánou. Během procházky uvidíte pavilon minerálních vod, kde máte možnost za poplatek ochutnat jeden z minerálních pramenů. V sousedství se nalézá nejen v letních měsících hojně využívaný koncertní sál. Druhá možnost osvěžení se minerálním pramenem se nabízí zdarma na lázeňské promenádě v parku. Pro rodiny s dětmi je v tomto parku umístěno dětské hřiště. Milovníci hry v šachy si mohou svoji oblíbenou hru zahrát v šachovém koutku vedle koncertního sálu, kde je možné rozehrát partii s velkými figurami přímo na zemi na velkých šachovnicích. Pro delší procházku je upravena zdravotní stezka na Parkovou horu, na jejímž vrcholu se nachází Altán lásky, z něhož je krásný výhled na město a okolí.
Město Náchod
Město Náchod (346 m n. m.) se rozkládá na obou březích řeky Metuje. Bylo založeno v r. 1254 a je přirozeným historickým, turistickým, správním a průmyslovým centrem celé oblasti od vstupní „Branky“ až po Broumovský výběžek. V samotném centru města se nachází celá řada historických staveb – renesanční zámek s francouzskou zahradou, gotický kostel sv. Vavřince na Masarykově náměstí, stará barokní radnice, nová novorenesanční radnice, budova poštovního úřadu a další. Náchod je rodištěm českého spisovatele a exilového vydavatele Josefa Škvoreckého (1924–2012), dramatika a satirika Vratislava Blažka (1925–1973) a dalších. K městu se vztahují díla Aloise Jiráska „Skaláci“, „Na dvoře vévodském“, „U nás“ atd. Ve městě je regionální muzeum a galerie výtvarného umění. Náchod je hraniční město s přímou vazbou na polskou Kudowu-Zdrój a další příhraniční polská lázeňská města Duszniki-Zdrój a Polanica-Zdrój.
Ve městě a blízkém okolí rozvíjí svoji činnost řada spolků a občanských sdružení, které svými aktivitami přispívají k bohatému kulturnímu a sportovnímu životu. Pravidelně se každý rok těší zájmu občanů významné kulturní akce – Náchodská Prima sezóna – festival studentské tvořivosti a přehlídka jazzu, slavnostní ohňostroj k ukončení druhé světové války vždy 7. 5., Camerata Nova Náchod – hudební přehlídka komorních sdružení, Vavřinecká pouť, Náchodské Kuronské slavnosti, Náchodský výtvarný podzim a řada dalších akcí v předvánočním a vánočním čase. Kulturní rok v Náchodě je pestrý a zajímavý.
Během návštěvy česko – polského lázeňského okruhu stojí za prohlídku turistické cíle, které se nachází přímo na stezce, nebo v její blízkosti.
Státní zámek Náchod
Smiřických 1282
Kontakt: tel.: +420 491 426 201, e-mail: nachod@npu.cz
Aktuální informace na www.zamek-nachod.cz
Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů:
Piccolominská expozice, Salony druhého patra, Na dvoře vévodském, Věž s hladomornou, Vyhlídková terasa a středověké sklepy (bez průvodce) a další.
Další zajímavosti: Medvědi Ludvík a Dáša v bývalém hradním příkopu, barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie, Piccolominská zahrada, romantický vojenský hřbitov (1 km od zámku).
Otevírací doba: duben, říjen: so, ne 10:00 – 15:00
květen, červen, září: út – ne 9:00 – 16:00
červenec, srpen: út – ne 9:00 – 17:00, po 9:00 – 15:00
Kostel sv. Vavřince v Náchodĕ
Farní kostel byl umístěn do středu Masarykova náměstí a jeho výstavba začala v průběhu druhé třetiny 14. století. Měl obdélnou loď s užším pětibokým presbytářem na východní straně, jehož nároží zesilovaly opěráky. Součástí kostela byla i jižní věž, později zvaná Eva. Mezi léty 1380–1400 byl zaklenut presbytář kostela dodnes dochovanou gotickou žebrovou klenbou s konzolami ve tvaru fantastických masek a zvířecích hlav. V letech 1550–1552 přistavěli náchodští měšťané k severní straně presbytáře druhou vyšší věž, která krátce sloužila jako městská hláska a byla později nazvána Adam.
Nová radnice v Náchodĕ
Masarykovo náměstí 40
Kontakt: tel.: +420 491 405 111
Aktuální informace na www.mestonachod.cz
Radnice byla slavnostně otevřena 21. ledna 1904. Je to nárožní budova s 46 m vysokou hodinovou věží s arkádovým vyhlídkovým ochozem a čtyřmi oblouky podloubí. V horní třetině věže je zavěšen hodinový stroj pohánějící věžní hodiny. Z prvního patra věže na náměstí shlíží socha zakladatele města Hrona z Náchoda, nad ní je umístěn městský znak. Dle návrhu M. Alše je vytvořil sochař Čeněk Vosmík. Podle kresebného návrhu M. Alše, vytvořeného na kartonech, vznikla i figurální sgrafita provedená malířem Láďou Novákem (restaurována naposledy v roce 2000). Na sgrafitech jsou mj. jezdecká vyobrazení sv. Václava, Jiřího z Poděbrad a postavy dvou měšťanů a purkmistra. Pod pásovou římsou věže z obou stran nároží jsou z otvorů vykloněny hlavy měšťana a měšťanky v krojích z 16. století, vzájemně na sebe pohlížející. Fasáda je zdobena rustikou a figurálními sgrafity. Okna prvního a druhého patra z čelního pohledu na budovu byla vytvořena technikou vitráže z barevných skel skládané do olova a dotváří tak malovanou květinovou výzdobu interiérových prostor. Interiér se vyznačuje bohatou výzdobou, zejména zasedací sál, salonek, pracovna starosty a chodby.
Budova je prohlášena kulturní památkou.
Pevnost Dobrošov
Kontakt: tel.: +420 491 426 047 / +420 491 423 248 / +420 724 120 498
Aktuální informace na www.pevnost-dobrosov.kvalitne.cz
Národní kulturní památka „Dělostřelecká tvrz Dobrošov“ je součástí pohraničního opevnění z let 1935–1938. Při její návštěvě si můžete prohlédnout pevnostní objekty s podzemními chodbami. Ve výstavním sále provozního areálu se nachází stálá expozice „Československá armáda první republiky v miniaturách modeláře a sběratele Lubora Šušlíka“.
Naučná stezka „Po opevnění Běloves“
Kontakt: tel.: +420 603 776 961
Aktuální informace na www.brezinka.cz
Vstupní branou do Běloveského pevnostního skanzenu je pěchotní srub N-S 84 VODA v Náchodě – Bělovsi. Ve spojení s objekty N-S 82 BŘEZINKA a N-S 81 LOM tak vzniká jedinečný komplex zpřístupněných pevnostních staveb navzájem propojených naučnou stezkou.
Otevírací doba: duben, říjen: so 10:00 – 18:00
červenec – srpen: denně 10:00 – 18:00
listopad – březen: na tel. dotaz
Městské divadlo Dr. Josefa Čížka v Náchodĕ
Masarykovo náměstí 74
Aktuální informace na www.hotel-beranek.com, www.beraneknachod.cz
Stavba náchodského Beránku začala v roce 1912. Architektonickým řešením byl pověřen Ing. Dr. Alois Čenský, který navrhoval např. objekty Vinohradského divadla a Měšťanské besedy na Smíchově. Sochařskou a štukatérskou výzdobou byl pověřen akad. sochař Josef Pekárek, který měl bohaté zkušenosti z výzdoby významných pražských architektonických skvostů. Na čelní pravé straně budovy je malý balkon a pod ním pamětní deska z černého mramoru s nápisem: „Odsud 28. dne měsíce října 1918 podána náchodským radostná zvěst, že obnoven Český stát“.
Karlovo náměstí v Náchodĕ
Podkova je umístěna v dlažbě na Karlově náměstí. Podle pověsti kůň krále Bedřicha Falckého, který po bitvě na Bílé hoře prchal přes Náchod do Slezska, ztratil na tomto místě podkovu. Říká se, že kdo si na podkovu stoupne, tomu se splní jeho tajné přání.
Zvonkohra
Podobu náchodské zvonkohry zhmotnil ve svém návrhu Ing. Luděk Bernard z Rokytnice v Orlických horách. Hlavním dodavatelem celé armatury je Kovolitectví s. r. o., zastoupené p. Janem Šedou. Samotná zvonkohra připomíná tvarově bránu, kdy na samém vrcholu oblouku se skví miniatura náchodského zámku v celé své kráse, pod níž je zavěšeno 11 zvonků zajišťujících hudební produkci.
Muzeum starožitných kočárků, panenek a patentních listin v Náchodĕ
Za Sodovkárnou 2108
Kontakt: tel.: +420 606 486 372, +420 602 436 986, e-mail: muzeum@post.cz
Aktuální informace na www.starozitnekocarky.cz
V muzeu můžete obdivovat kočárky vyrobené od roku 1838 až do roku 1970. Výstava kočárků je doprovázena dobovými dekoracemi, jako jsou panenky, hračky, pokojíčky nebo různými technickými zajímavostmi v podobě různých výrobních patentů.
Otevírací doba: 15. 5. – 15. 9.: po – ne 10:00 – 16:00
Galerie výtvarného umění v Náchodě
Smiřických 272
Kontakt: tel.: +420 491 423 245
Aktuální informace na www.gvun.cz
Galerie se nachází v krásném prostředí zámeckého parku v budově bývalé zámecké jízdárny. Adaptací jízdárny v roce 1983 vznikla architektonicky výjimečná bezbariérová výstavní síň, patřící k nejpůsobivějším v České republice. V lichých letech galerie představuje v přízemí od dubna do listopadu sbírku ruského malířství 19. a počátku 20. století, na ochozu menší proměnné autorské výstavy. V sudých letech pak prezentuje rozsáhlými retrospektivami významné, zvláště solitérní, umělecky zralé osobnosti českého výtvarného umění. Každoročně probíhá v závěru sezóny monumentální přehlídka regionálního umění – Náchodský výtvarný podzim.
Otevírací doba: út – ne 9:00 – 17:00
Židovský hřbitov, židovský park, park u celní správy v Náchodě
Starý židovský hřbitov se nachází u křižovatky ulic Českých bratří a Na Hamrech v Náchodě. Zde se pohřbívalo do roku 1929. Za druhé světové války byly náhrobky a celý hřbitov kompletně zničeny. Ostatky lidí jsou tu dodnes, což mezi lidmi není moc známo. Po válce se z tohoto místa stal park, který postupem času ztrácel na své kráse a přestal být důstojným pietním místem. V současné době se pod hlavičkou občanského sdružení při Základní škole Komenského tomuto místu navrátila jeho důstojnost.
Nový židovský hřbitov v Náchodě
Nový židovský hřbitov vznikl v letech 1925–1929 nad křesťanským, poblíž železniční zastávky ve Starém Městě pod Klínkem. Tento pozemek byl nacisty v roce 1943 zdevastován a zneuctěn. 30. října 1949 byl na hřbitově odhalen památník židovským obětem druhé světové války. Hřbitov se dodnes používá k pohřbívání.
Jiráskova turistická chata na Dobrošově
Dobrošov 71
Kontakt: tel.: +420 725 506 540
Aktuální informace na www.jiraskovachata.cz
Jiráskova turistická chata na Dobrošově je nejvyhledávanějším turistickým místem v okolí Náchoda. Původní turistická útulna Klubu českých turistů z roku 1896 již po roce 1900 svou kapacitou nestačila stále rostoucí návštěvnosti, a tak se v r. 1912 zrodil projekt chaty nové. Jeho autorem byl architekt Dušan Jurkovič. Stavbu však oddálila první světová válka. Po jejím skončení a vzniku samostatného československého státu myšlenka postavit novou turistickou chatu znovu ožila a byla spojena se jménem spisovatele Aloise Jiráska, rodáka z blízkého Hronova.
Muzeum lidové kultury Sudetského pohoří
Pstrążna 14, Kudowa-Zdrój – Pstrążna
Kontakt: tel.: +48 748 662 843, +48 748 666 140, e-mail: skansen@kudowa.pl
Při návštěvě Kudowy doporučujeme vzdálit se trochu z centra a vyjet do vesnice Pstrążna (Stroužné), která je dnes součástí města. Ve vsi se nachází skanzen – Muzeum lidové kultury Sudetského pohoří. Můžeme si v něm prohlédnout staré chalupy, podívat se na staré nástroje a nasát atmosféru starého venkovského hospodářství. Na vrcholu kopce stojí starý větrný mlýn, od něhož je výhled na krásné panoráma. Mimo jiné odtud dohlédneme až na Sněžku. Turistům doporučujeme okusit vesnický chléb pečený podle tradiční receptury a k němu např. ručně tlučené máslo z kravského mléka, které se pásly na trávě. Od jara do podzimu zde probíhá mnoho akcí spojených s prezentací venkovského života a s ním souvisejících povinností.
Vstupné: dospělí 7 zł, děti/studenti/senioři 5 zł, pečení chleba 10 zł
Otevírací doba: út – ne 9:00 – 17:00
Kostnice
ul. Stanisława Moniuszki 8, Kudowa-Zdrój – Czermna
Kontakt: tel.: +48 605 540 927, e-mail: parafia@czermna.pl
Při návštěvě Kudowy se určitě zajděte podívat do Kostnice (Kaplica Czaszek), která se nachází v severní části města, v Čermné (Czermna) v údolí řeky Czermnice. Jedná se o nevelkou barokní stavbu umístěnou mezi zvonici a kostel sv. Bartoloměje. V letech 1777–1804 ji nechal postavit čermenský farář, kněz Václav Tomášek. Stěny kaple jsou těsně obloženy 3 tisíci lebek a kostí lidí, kteří zemřeli při epidemii cholery a během slezských válek. Za pozornost stojí lebka hrobaře Langera, lebky čermenského rychtáře a jeho ženy, lebka Tatara či lebka změněná v důsledku nemoci nebo například stehenní kost člověka vysokého 2 metry. Při vstupu do kaple si všimneme latinských a českých nápisů: „Vstaňte z mrtvých“ a „Přistupte k soudu“ a nápisu v němčině, češtině a polštině „Na památku obětem válek a živým jako varování 1914“.
Vstupné: plné 5 zł, zlevněné 2,5 zł
Otevírací doba: květen – červen: út – ne 9:00 – 17:45
červenec – srpen: út – ne 9:30 – 17:15
září: út – ne 9:00 – 17:00
listopad – duben: út – ne 10:00 – 16:00
Aqua Park „VODNÍ SVĚT“
ul. Stanislawa Moniuszki 2a, Kudowa-Zdrój
Kontakt: tel.: +48 748 664 502, e-mail: basen@kudowa.pl
Budova krytého bazénu „Vodní svět“ je vyhřívaná pomocí obnovitelných zdrojů energie. Bazén stojí v centru lázní, nedaleko dvou největších kudowských sanatorií Polonia a Bristol v blízkosti lázeňského parku. Bazén je bezbariérový.
Krytý bazén „Vodní svět“ nabízí:
• plavecký bazén o délce 25 m
• rekreační bazén s masážemi, gejzíry a umělou řekou
• dětské brouzdaliště
• tobogán o délce 92 m
• vířivku
• saunu
Vstupné: po – pá: 13,50 zł/hod., so – ne, svátky: 16,5 zł/hod.
děti do 4 let vstup zdarma, možnost platby kartou
Otevírací doba: po – pá 9:00 – 21:00, so – ne, svátky 10:00 – 21:00
Muzeum žab
ul. Słoneczna 31, Kudowa-Zdrój
Kontakt: tel.: +48 748 654 927, e-mail: edukacja@pngs.com.pl
První muzeum v Polsku zasvěcené žábám ve všech jejich podobách. První exponáty muzeum získalo od sdružení Kudowa & Kultur z Berlína. Dnes si zde můžete prohlédnout exponáty všech druhů od hraček až po různě velké preparáty. Sbírka zahrnuje téměř 3 000 žab z 20 zemí světa a 6 světadílů. Sbírka neobsahuje živé exponáty.
Vstupné: zdarma
Otevírací doba: květen – září: po – pá 9:00 – 17:00
říjen – duben: po – pá 9:00 – 16:00
(so – ne, svátky ZAVŘENO)
Muzeum hraček – „Pohádka“
ul. Zdrojowa 46b, Kudowa-Zdrój
Kontakt: tel.: +48 748 664 970, +48 601 948 423, e-mail: kudowa@muzeum-zabawek.pl
Kouzelný svět, ve kterém děti i dospělí s radostí a úžasem objevují hračky svých rodičů i prarodičů, se rozkládá na 300 m2 a je největší expozicí hraček v Polsku čítající více než 1 000 exemplářů. V tomto miniaturním světě naleznete téměř všechny známé formy evropského hračkářství od starověku do 80. let 20. století. Výstava představuje domácí loutková divadla, vánoční betlémy, hračky známé z filmů, panenky a jejich příslušenství, plechové hračky, vojáčky, kostky, zvířátka, optické hračky, hrací skříňky a mnoho dalšího. Dále si zde prohlédnete školní potřeby a miniaturní třídu z doby před padesáti lety.
Vstupné: plné 12 zł, zlevněné 10 zł
Otevírací doba: září – duben: denně 10:00 – 17:00
květen – srpen: po – so 9:00 – 18:00, ne 10:00 – 18:00
Velká Hejšovina
Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki, 919 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Národního parku Stolové hory, který se nachází nedaleko Náchoda (18 km). Velká Hejšovina spolu s Malou Hejšovinou jsou typické stolového hory. Přístupná je pouze Velká Hejšovina, kam je možné vystoupat po 665 kamenných schodech. Na vrcholu se rozkládá skalní město s groteskními malými skalami a labyrinty a také turistická chata. Bludiště lze projít po červeně značeném placeném okruhu. Na Hejšovině je i mnoho vyhlídkových míst s krásným rozhledem do okolní krajiny (Krkonoše, Orlické hory, Sudety). Velkou Hejšovinu je možné také obejít a prohlédnout si krajinu pod ní. Nejvhodnějším výchozím bodem je městečko Karłów.
Vstupné: dospělí 7 zł, děti 3 zł (vstup zdarma pro děti do 7 let)
Otevírací doba: 9:00 – 18:00 (hlavní sezóna květen – říjen)
Příjezd: Kudowa-Zdrój – silnice č. 387 na Karłów/Stolové hory
Parkovné: placené parkoviště v obci Karłów (5 zł)
Muzeum starých řemesel
ul. Zdrojowa 37, Kudowa-Zdrój
Kontakt: tel.: +48 695 557 348
Zajímavým místem, které při návštěvě Kudowy-Zdrój stojí za prohlídku, je Muzeum starých řemesel. Na jednom místě jsou shromážděny nástroje a výrobky různých řemeslníků, mimo jiné ševců, krejčích, sedlářů, brašnářů, bednářů, kolářů nebo kovářů. Dodatečnou atrakcí je vyprávění průvodců o mizejících povoláních. Muzeum je jistě zajímavým cílem pro děti i dospělé. Návštěvníci si tam mohou porovnat dnešní výrobní technologie se starými. Pro mnohé z nás je to jediná možnost prohlédnout si dnes již nepoužívané nástroje.
Vstupné: dospělí 8 zł , děti 5 zł, studenti 6 zł
Otevírací doba: út – so 10:00 – 18:00
Národní park Stolové hory
Národní park Stolové hory založený v roce 1993 je jedním z 23 národních parků na území Polska. Leží na hranici s Českou republikou a navazuje na národní přírodní rezervaci Broumovské stěny. Rozloha Stolových hor zabírá téměř 63 km² a jejich nejvyššími vrcholy jsou Velká Hejšovina (919 m n. m.) a Skalniak v masivu Bor (915 m n. m.). Reliéfy obohacené rozmanitými formami eroze pískovce ve formě hlubokých štěrbin, bludišť a skalních bloků nebo osamělých skal o nevídaných tvarech dělají právě Stolové hory tolik výjimečnými v rozsahu celého Polska. Nejznámějším skalním útvarem jsou „Błędne Skały“ (Bludné skály).
Bludné skály
Bludné skály (Błędne Skały) představují komplex skalních bloků rozkládajících se ve výšce 853 m n. m., které tvoří labyrint (podle legend se tam ztratilo mnoho lidí). Při výletu Bludnými skalami musíme dávat pozor nejen na to, abychom se neztratili, ale i na to, zda projdeme úzkými průrvami, kterými vede cesta.
Průchod labyrintem zabere asi 35 minut. Cestou mineme například: Skalní sedlo, Tunel nebo Kuří nožku.
Vstupné: dospělí 7 zł, děti/studenti/senioři 3 zł (vstup zdarma pro děti do 7 let)
Otevírací doba: 9:00 – 18:00 (hlavní sezóna květen – říjen)
Příjezd: Kudowa-Zdrój – směrem na Karłów/Stolové hory – odbočka ze silnice č. 387 (parkoviště u vstupu do skal)
Parkovné: parkoviště při silnici na Karłów zdarma (dále ke vstupu do skal po modré turistické značce hodina chůze), parkoviště u vstupu do Bludných skal 20 zł, zpřístupněné kyvadlovým průjezdem každou celou hodinu od 9:00 do 18:00 hod.
Lovení pstruhů
Łowisko i Smażalnia Ryb „U Andrzeja“
Okrzei 19, tel.: +48 693 828 350
květen – říjen: denně 10:00 – 21:00
listopad – duben: denně 11:00 – 19:00
Rybárna „Sudeckie Chaty“
Kościuszki 10, tel.: +48 748 661 117
denně 11:00 – 19:00 (v červenci a srpnu do 21:00), ve středu zavřeno
Rybárna „W Dolinie Stawów“
Pstrążna 9, tel.: +48 748 662 819
březen – listopad: denně od 10:00 do západu slunce
Rybárna „U Jana“
1. Maja 91, tel.: +48 748 663 622
květen – říjen: po – pá 11:00 – 20:00; so, ne 10:00 – 20:00
Obchod „Impuls“ (bez možnosti lovení)
Słoneczna 11a, tel.: +48 748 664 750
denně 9:00 – 18:00
Pohyblivý betlém
ul. Tadeusza Kościuszki 101 (naproti parkovišti), Kudowa-Zdrój – Czermna
Kontakt: soukromý dům (stačí zaklepat na dveře), e-mail: kudowa@muzeum-zabawek.pl
Téměř povinnou zastávkou při turistické procházce po Kudowě je pohyblivý betlém (Szopka ruchoma) v Čermné), který se nachází v soukromém domě. Betlém vznikl v roce 1924. Ručně ho vyřezal pan František Štěpán, který s jeho výrobou začal v patnácti letech. Po dvacetileté usilovné práci s nožíkem vzniklo z lipového dřeva 250 figurek vyobrazujících scény ze života pastýřů, měšťanů a narození Ježíše Krista.
Velké i malé betlém uchvátí množstvím částí a citem pro detail. Okouzlující jsou i dřevěné varhany, které jsou umístěny ve stejné místnosti jako betlém. Tvoří je 270 píšťal a 10 rejstříků.
Vstupné: zdarma (dobrovolné)
Otevírací doba: celoročně
Zábavní a lanový park
ul. Słoneczna 2a, Kudowa-Zdrój
Kontakt: tel.: +48 669 160 098, +48 510 527 034, e-mail: kontakt@parkrozrywki.net.pl
Zábavní park
Velcí i malí milovníci zábavy a adrenalinu si jistě přijdou na své v Zábavním parku (Park Rozrywki) v centru města. Pro nejmenší tu jsou připraveny nafukovací hrady, skluzavky nebo bazény s míčky. Děti si mohou zaskákat na trampolínách a ty odvážnější si mohou vyzkoušet své horolezecké schopnosti v Lanovém centru Junior. Návštěvníci parku mají dále možnost vyzkoušet si zorbing i aquazorbing, zajezdit si na šlapacích kárách nebo si zaskákat na bungee trampolínách. Skupina či pracovní kolektiv si zde může objednat teambuilding na míru.
Lanové centrum
Součástí Zábavního parku je i Lanové centrum (Park Linowy). Pro mladší děti je připraveno Lanové centrum Junior, kde mohou zdolat překážky v bezpečné výšce 1,1 m. Starší děti a dospělí si mohou užít adrenalinové dobrodružství na překážkách zavěšených ve výšce od 7 do 10 metrů nad zemí a na závěr sjet po laně.
Vstupné: Zábavní park – normální 45 zł, zlevněné 35 zł
Lanové centrum Junior – zlevněné 20 zł
Lanové centrum – normální 30 zł, zlevněné 25 zł
Otevírací doba: červenec – srpen: denně 10:00 – 21:00
květen, červen, září: slunečné víkendy 12:00 – 18:00
Pomník tří kultur
ul. Tadeusza Kościuszki, Kudowa-Zdrój – Czermna
V neobyčejně bohaté kultuře Kudowy-Zdrój se spojují dějiny tří států (Česka, Německa a Polska), které toto úžasné místo postupně spravovaly. Lidem tvořícím toto město byl vzdán hold v podobě památníku vztyčeného v nejstarší kudowské části – v Čermné (Czermna). Pomník dokonale ukazuje, jak velké úsilí vložil do rozvoje města každý z národů, který v tomto neobvyklém letovisku žil.
Památník má tvar oblouku a jsou na něm umístěny tři pamětní tabule, na kterých jsou ve třech jazycích následující slova: „Čechům, Polákům, Němcům, kteří přispěli k hmotnému a kulturnímu rozvoji Čermné od roku 1354. Vděční občané Čermné v roce 1999.“
Léčivé, podalpské klima, minerální prameny rašelinové koupele, zóna aktivní turistiky a hudební festivaly – objevte poklady ukryté v Dusznikách-Zdroji
Duszniki-Zdrój se neptají na věk, nehodnotí lidi podle vzhledu a nepředpokládají, že každý, kdo je jako turista navštíví, se sem přijíždí léčit. Je to výjimečné místo pro lidi, kteří ocení klid a ticho, ale jsou připraveni na zajímavé zážitky. Klid třídy premium, který nabízíme, tvoří dobré zvyky, které zde panují, a vůle zajistit podmínky pro odpočinek všem, kdo se chtějí odpoutat od stresu každodenního života.
Atmosféra města splňuje požadavky turistů, kteří nesnesou nudu. Nikde jinde nenajdete tak bohatou nabídku aktivního odpočinku. Můžeme nabídnout mnoho magických tras, po nichž lze putovat s holemi nebo na kole daleko od městského shonu. Duszniki splňují i očekávání milovníků projížděk na koni a sjezdového i běžeckého lyžování. To pro ně otevírá své brány Zieleniec a Centrum aktivní turistiky na Jamrozowě Polaně.
Pobyt v našem středisku zatraktivňuje pestrý kalendář kulturních akcí. Neobyčejným místem, kde zaznívá hudba různých epoch a kde se koná mnoho zajímavých uměleckých představení je Dworek Chopina (Chopinův dvůr). Kulturní tradicí lázní je Mezinárodní Chopinův festival, konaný v srpnu, během něhož se Duszniki-Zdrój mění v místo setkání nejnadanějších klavíristů, virtuózů, pedagogů i hudebních kritiků z celého světa.
Duszniki-Zdrój je i městem s historií a bohatou tradicí. Dodnes se zachovalo historické náměstí s domy nesoucími stopy různých epoch, Muzeum papírenství, farní kostel sv. Petra a Pavla s nádhernou a vzácnou kazatelnou ve tvaru velryby, františkánský klášter, Dworek Fryderyka Chopina (Dvůr Fryderyka Chopina) a barevná fontána.
Bohatství pamětihodností Duszniků-Zdroje Vám pomůže poznat audioprůvodce po našem městě pro mobilní zařízení.
1. Náměstí (Rynek)
Dům č. 1 je bývalý hostinec „U černého medvěda” (Pod czarnym niedźwiedziem). Na tomto místě se roku 1669 zastavil na nocleh abdikující polský král Jan Kazimír. Na fasádě visí dvě pamětní desky. První v němčině pověsil majitel zájezdního hostince, aby zvýšil postavení svého pohostinství. Po nějaké době se na zadní straně této desky objevila německá rytina: „Král byl můj kmotr a obdařil mě svým jménem. Jan Kazimír Pullman z Florrendorfu, nyní rotmistr knížecího portugalského kyrysnického pluku. Vracel jsem se tudy dne 7. srpna 1727.”
Deska zde byla do roku 1820, kdy ji od majitele hostince koupil kníže Henryk Lubomirski. Po krátké době byla na místo originálu pověšena věrná kopie, která byla dále nahrazena kamennou. Po roce 1945 pod ni polští správci města umístili tabuli s polským překladem.
Nad portálem domu č. 5 stojí od roku 2011 soška Panny Marie Vambeřické, Královny rodin – patronky země kladské. V minulosti tam byla dřevěná pieta, kterou si lze nyní prohlédnout v Muzeu země kladské v Kladsku.
Radnice je dům číslo 6. Sídlem městských úřadů se stala až po požáru, který město postihl v červenci 1844. Tento dům byl zakoupen od pekaře Grossmana, přestavěn, zvýšen o jedno patro a byla postavena věž s hodinami z roku 1880 a výstražným zvonem. Adaptace byla dokončena 2. června 1845. V následujících letech byl s radnicí propojen sousední dům, odkoupený od rodiny Wodtkeových. I když oba domy tvoří jeden celek, až dodnes bylo zachováno optické rozdělení fasády na dva domy. Jediný prvek, který pochází ze staré radnice, je renesanční portál z roku 1584, který přežil požár a byl umístěn nad vchodem. Vidíme na něm reliér patrona Duszniků-Zdroje, svatého Petra. Po druhé světové válce byla v 70-tých letech provedena další rekonstrukce objektu s cílem přizpůsobit místnosti pro administrativní účely. Teprve potom byla vytvořena zasedací místnost. Ten kdo bude mít příležitost k návštěvě radnice, uvidí krásné obrazy zachycující panorama Duszniků-Zdroje. Jedno z panoramat je dílem Richarda Kanta Brestaga, druhé namaloval dusznický umělec Władysław Kolbusz roku 1998. U vchodu pak najdeme desku připomínající velkou povodeň, která zasáhla Duszniki-Zdrój v noci z 22. na 23.července 1998. Kámen uchovává jména sedmi lidí, kteří přišli o život při této tragické události.
Paul Dengler – starosta, který městu vládl 36 let, bydlel v letech 1867-1903 v domě č. p. 9. Byl to právě on, kdo z Duszniků učinil jeden z nejznámějších lázeňských středisek v Evropě. Svým rázným jednáním dokázal pro město získat velké odškodnění od úřadů v Berlíně a ve Vídni za porušení mezinárodních dohod chránících lázně před válečnými akcemi. Na počátku 70-tých let devatenáctého století uspořádal „Dny sudetských lázní”. Dengler dokázal spojit územní rozvoj města se zajištěním všech potřebných civilizačních vymožeností. Stavěl naroveň hodnoty ekonomické, hygienické a zdravotní, estetické i kulturní. Říká se o něm, že našel Duszniki dřevěné a zanechal zděné. Nyní je na domu umístěna pamětní deska s jeho podobiznou. Dnes je v této budově Turistické informační centrum, kde můžete získat mimo jiné pamětní razítko z Duszniků-Zdroje.
Při procházce v této části města stojí za to si všimnout i nenápadného domu v místě, kde Náměstí (Rynek) přechází do ul. Słowackiego 2. Je to nejstarší dům ve městě, který byl zpočátku městským palácem rodu Pannwitzů vládnoucího homolskému panství. V roce 1598 byl přeměněn na zájezdní hospotinec a po druhé světové válce na bytový dům. V oblouku se dá najít otvor, kterým se podávala zavazadla do kočárů.
O tom, že v minulosti v Dusznikách působilo mnoho řemeslnických sdružení, svědčí cechovní znamení na domech. Na Náměstí (Rynek) na ul. Słowackiego 1 lze spatřit cechovní znamení pekařů – preclík, a na domě Rynek 10 je zase erb pivovarníků. Jsou to dva zlatí lvi vařící v dřevěné kádi naběračkou a lopatou pivo z chmelu a obilí. Kdysi se tu vyrábělo mimo jiné pivo „Orlickie”.
Bývala tu hospoda „U modrého jelena” (Pod Błękitnym Jeleniem), kde byl například v roce 1828 hostem Zygmunt Krasiński. Později to byl hotel a restaurace „Reinezer Brauhaus”. Po válce byla patra určena na byty a přízemí patřilo k restauraci „Słowianka”. Změna společenského zřízení 80.-90. let dvacátého století vedla k opuštění stravovacího zařízení stávajícím vlastníkem. Od roku 1989 je dům sídlem Nadace Mezinárodního Chopinova festivalu.
Pokud chce někdo vidět, jak vypadal Rynek dříve, měl by jít k domku s nápisem Rynek 17. Za výkladem je tam obrázek ukazující Rynek ještě před požárem, který roku 1844 spálil polovinu města. Dnes je to obytná budova, dříve tu byl hotel Deutsches Haus.
Na Rynku kromě zajímavých domů najdeme i nejstarší votivní sochu Panny Marie s dítětem. Pomník byl postaven v roce 1725, jako votum proti ranám, které trápily město v minulosti: moru, před nímž měl chránit sv. Šebestián a požárům, protože sv. Florián je patronem hasičů. Tento pomník pravděpodobně zhotovil známý slezský sochař Weber.
Naproti soše Panny Marie stojí pranýř, symbolická rekonstrukce z konce dvacátého století. Mučící nástroj dříve na Rynku stál. Původní dusznický pranýř se dnes pravděpodobně nachází u farního kostela v nedaleké Szczytné. Na tomto místě byl prý v první polovině šestnáctého století sťat kat, který byl známý zálibou ve vdaných ženách. Po románku s manželkou jednoho z městských radních byl exemplárně potrestán městskou radou, která tehdy rozhodovala o vině.
1. Dům na ulici Krótka 9 byl dříve městským vězením „Pod holemi” (Pod kijami). Dodnes se ve sklepě zachovaly okovy, do nichž byli zakováváni vězni, a dosti vysoká zeď přiléhající k domu vytyčovala dvůr pro procházky vězňů. Rozsudky se vykonávaly na Hoře oběšenců (Góra Wisielców), na níž stojí votivní kříž. Dnes je to obytný dům.
2. Kostel sv. Petra a Pavla
Barokní svatyně byla postavena v letech 1708-1730 na místě dřívějších budov, o první z nichž se zmiňují dokumenty z roku 1324. Na hlavním oltáři z roku 1730 je cenný obraz Petra Brandla znázorňující „Rozloučení apoštolů Petra a Pavla”. Oltář po pravé straně s výjevem Umučení Páně je dílem známého kladského sochaře Klahra. Nejcennější je ovšem boční oltář z roku 1720 se sochou Panny Marie a 14 svatých pomocníků. Zvláště pozoruhodná je charakteristická vzácná kazatelna ve tvaru velrybí tlamy, odkazující k biblickému příběhu o proroku Jonášovi. Ze starého vybavení kostela se dochovala pouze renesanční, kamenná křtitelnice z roku 1560. Fragmentem dřívější stavby z let 1571-1576 je chrámová věž vnořená do frontonu se stanovou střechou z roku 1844. Do vnějších stěn kostela byly vezděny barokní epitafní desky. Na hřbitově u kostela se zachovaly náhrobky polských pacientů, kteří zde zemřeli v devatenáctém století.
5. července 1955 mši v kostele sloužil otec Karol Wojtyła. Pozdější papež pobýval v Dusznikách-Zdroji se svými přáteli během putování červenou sudetskou trasou.
1. Dřevěná papírna (Młyn Papierniczy) je drahocenná technická památka ze sedmnáctého století. Krása budovy, stejně jako originální polychromie uvnitř je důkazem obrovského bohatství dusznických papírníků. Jako jediní v Kladsku sedmnáctého a osmnáctého století měli právo sbírat hadry, z nichž se tehdy vyráběl papír. Byl tak odolný, že se mu říkalo nesmrtelný. Tohoto efektu se pravděpodobné dosahovalo přidáváním látek získávaných z rašeliny a minerální vody do papírové masy. V roce 1824 byla papírna mezi pěti nejznámějšími v Evropě. Na papíře vyráběném v této papírně psal dopisy mladý Fryderyk Chopin během svého pobytu ve městě v roce 1826. V roce 1939 předal poslední soukromý majitel Josef Wiehr už 2 roky zavřenou papírnu městu s úmyslem zřídit v ní muzeum, které zde sídlí od roku 1968. Dodnes se na tomto místě tradiční metodami vyrábí papír. Kromě toho můžeme v muzeu při prohlídce vidět ruční výrobu papíru a dokonce si sami vyzkoušet povolání papírníka. Rozhodnutím prezidenta Polské republiky byl v roce 2011 papírně udělen status historické památky. Díky tomu bylo sídlo Muzea papírenství formálně zahrnuto mezi nejcennější památky se zvláštním významem pro kulturu Polska.
2. Ul. Mickiewicza se vyznačuje původní zástavbou. Za pozornost stojí lavičky, na kterých je vytepán erb města. Do dláždění je instalováno osvětlení, které po setmění dává neobvyklý efekt. Jdeme-li ulicí dolů, po levé straně mineme klášter sester alžbětinek a desku připomínající pobyt Edith Stein v Zieleńci, která právě zde poprvé spatřila hory a nadchla se jimi. Edith Stein známou jako Terezie Benedikta od Kříže zatklo v srpnu 1942 gestapo a spolu s dalšími katolíky židovského původu byla v německém koncentračním táboře Auschwitz II-Birkenau poslána do plynu. Od 1. října 1999 je patronkou Evropy.
3. Starobylá kaple sv. Trojice stojí na Rozaliině kopci (Wzgórze Rozalii) 560 m nad hladinou moře. Lidově se jí říká Poustevník (Pustelnik). Vede k ní 132 schodů anebo malebná cesta vinoucí se serpentinou po svahu. Stavba vznikla po morových ranách v roce 1679. V roce 1704 u kaple vznikla poustevna. Poslední poustevník z Kapliczné Góry byl bratr Beatus. V dusznické poustevně se usadil roku 1934. Prý měl velmi rád víno. Klidně si spal, když v roce 1945 chtěli do kaple vstoupit sovětští vojáci. Vojáci byli zvyklí vidět smrt, ale když spatřili muže ležícího v rakvi, který náhle ožil, rychle se dali na útěk…
Na jižní straně kaple se nachází náhrobek rodiny Fraise z roku 1685, ve tvaru jeskyně, s ženskou postavou na katafalku, jejíž jedna dlaň podpírá hlavu a druhou má položenu na lebce. Je to poustevnice Rozálie, která žila kolem dvanáctého století v jeskyni poblíž Palerma. Podle legendy se v roce 1624 během moru sužujícího Palermo a okolí svatá Rozálie zjevila jisté ženě a řekla jí, kde je třeba hledat její ostatky. Přikázala je přenést do Palerma a projít s nimi v slavnostním procesí městem. Po vykonání Rozáliina příkazu mor skončil. Od té chvíle začalo uctívání Rozálie – patronky proti moru. Kovaný německý nápis na náhrobku v překladu zní: “Ó Rozálie, krásná jasně červená růže, přimluv se za nás u Boha za moru a v každé potřebě.”
1. Náměstí Varšavy (Plac Warszawy) má bohatou historii, která ukazuje, nakolik se v průběhu let křížily v naší obci osudy národů. Dvanáct let po 1. světové válce byl zásluhou starosty Geobla na náměstí vedle pošty postaven pomník obyvatelům Duszniků, kteří padli právě v této válce. Na všech frontách jich zahynulo více než 300. Slavnostní odhalení se konalo 10. srpna 1930. Od té doby se místu s pomníkem říkalo Hindenburg-Plac.
Po druhé světové válce v zemi kladské proběhla kompletní výměna obyvatelstva a nastalo stalinistické období. Tehdy byly sundány německé tabule se jmény padlých a pověšeny nové na počest sovětské armády. Zvýšený pomník byl odhalen 7. listopadu 1953. Náměstí, kde se odhalení konalo, dostalo název Náměstí varšavských povstalců (Plac Powstańców Warszawy). Po změně režimu v 90. letech dvacátého století byl pomník a deska odstraněna a zůstal prázdný prostor, který byl rekonstruován teprve v roce 2011. Na tomto místě byla 28. srpna sestavena 2012 časová kapsle, v níž se ocitly akty partnerství a památky dosavadní spolupráce našeho města s Hoyou/Weser v Německu a Novým Městem nad Metují v České republice.
Na Náměstí Varšavy najdeme i dřívější cechovní dům soukeníků. Je to dům číslo 4, jehož zdobí portál s beránkem na tenkých nohách a dvě zkřížené valchy. Valcháři se zabývali přípravou tkanin a čištěním oděvů. Nejdříve zpracovávali sukno, aby tkaninu zahustili a očistili ji od mastnot a lepidel.
Za domem je kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722. Původně stála nad Bystrzycí Dusznickou, u staré papírny. Po povodni v roce 1998 byla umístěna na ul. Kłodzké, vedle kostela. V roce 2004 byla přemístěna do blízkosti řeky, vedle domu „U Beránka“ (Pod Barankiem). Socha má neobvyklé držení rukou. Byla umístěna na druhotně složeném podstavci.
1. Památník připomíná tvůrce jazyka esperanto Ludwika Zamenhofa. Slovo „esperanto“, doslova ten, kdo má naději, bylo Zamenhofovým pseudonymem. Dr. Zamenhof, vzděláním lékař, v Dusznikách pobýval třikrát na odpočinku a na léčení. Slezský esperantský svaz na památku těchto návštěv postavil v srpnu roku 1931 pamětní kámen s deskou a textem v esperantu „Al D-ro L. Zamenhof Kreinto de esperanto“, což v překladu znamená: „Doktoru L. Zamenhofovi, tvůrci esperanta.“ Během poslední války nacistické úřady nařídily kámen odstranit a tabuli zničit. V roce 1945 byl kámen nalezen v nedalekém lese a znovu postaven na ulici Zdrojowa. Povrch desky zdobí zelená, pěticípá esperantská hvězda.
2. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a klášter
byl postaven v letech 1901-1902 a jeho vybavení pochází z doby výstavby. Za pozornost stojí hlavně stará vitráž v presbytáři, tematicky navazující na zasvěcení kostela. Chrám spadá pod farnost otců františkánů, jejichž impozantní klášter stojí poblíž.
10. května 1945 oddíl lotyšské kavalérie v německých službách ubytovaný v klášteře pro odvrácení pozornosti Sovětské armády vstupující do Duszniků odpálil munici v kryté kolonádě. Výsledkem exploze bylo mimo jiné zničení věží kostela a oken s krásnými vitrážemi. Dnes lze doplněná místa poznat podle odlišného zbarvení cihel. V samotném klášteře všechny truhlářské práce: lavice, kostelní a klášterní dveře, okna a veškerý nábytek pokojů provedli řeholníci v klášterní truhlárně v Nyse pod vedením bratra Edwarda Mansfelda, který měl v této oblasti dobrou průpravu. Zpovědnice a zastavení křížové cesty byly vyrobeny a darovány mecenáši z Bytomi. V předsíni kostela visí pamětní deska obětem povodní, které postihly naše město v roce 1998.
1. Lázeňský park (Park zdrojowy) je nejkrásnější část Duszniků-Zdroje. Vznikl díky pramenité vodě, kterou nikdo nemusel hledat, protože sama od sebe vytryskla na povrch. Zpočátku sloužila pouze k pití. Na konci osmnáctého století byly objeveny její léčebné účinky a tak začala kariéra Duszniků jako lázní. Výstavba celého komplexu začala roku 1801 a skončila 1820. Za tímto účelem dostalo město bezúročnou půjčku ve výši 12 000 tolarů a 5 000 tolarů od samotného krále Fridricha Viléma. V roce 1820 mohly Duszniky pojmou 500 lidí najednou. Charakteristické léčení v lázních spočívalo mimo jiné v pití minerální vody smíchané podle švýcarského vzoru s kozím mlékem. V devatenáctém století se již Duszniky těšily pověsti nejmódnějších lázní země kladské. Nepochybně se o to zasloužily zprovozněním nových zřídel, vylepšením a rozšířením lázeňského zařízení i péčí o pohodlí a komfort hostů.
Po povodních v roce 1998 byl park kompletně přestavěn. Před vstupem do něj byl z dlažby poskládán městský erb, který znázorňuje sv. Petra s klíčem v pravé ruce a knihou v levé na pozadí cihlové zdi po levé straně. Na zdi u okraje erbu je kohout s hlavou obrácenou dozadu. Nejstarší vyobrazení heraldického znaku je známo z městské pečeti je otisknuté na listině z roku 1602. Hned za erbem můžeme na levé straně vidět meteorologickou budku, která od 70-tých let devatenáctého století pomáhá lázeňským hostům předpovídat počasí.
1. Lázeňské divadlo Fryderyka Chopina (Teatr Zdrojowy im. Fryderyka Chopina), lidově Dworek Chopina (Chopinův dvůr), je bývalý společenský dům, kde se soustředil kulturní život lázní. Vznikl v letech 1802-1805. Měl plnit roli divadla, koncertního sálu, galerie a dokonce tanečního sálu. V roce 1826 tu pořádal svůj první charitativní koncert pro čtyři dětské sirotky Fryderyk Chopin. Tato událost se stala inspirací k uspořádání Mezinárodního Chopinova festivalu, který se koná každoročně od roku 1946. Každý rok se v prvním srpnovém týdnu Dworek stává mekkou milovníků klasické hudby. Je to doba, kdy se do našich lázní sjíždějí talentovaní pianisté, virtuózové, pedagogové i hudební kritici z celého světa. Po festivalu Dworek Chopina nadále zůstává kulturním centrem pro obyvatele i turisty, kde zní hudba různých dob a koná se mnoho zajímavých uměleckých událostí, charitativních plesů nebo i svatebních obřadů. Za Dworkem Chopina stojí vysoký pomník z bronzu představující celou postavu Fryderyka Chopina. Socha byla odhalena při příležitosti 150. výročí skladatelova pobytu v Dusznikách během XXX. Mezinárodního Chopinova festivalu v roce 1976.
2. Obelisk s Chopinovou bustou z roku 1897 je ve fenologické zahradě, kde jsou rostliny vysázeny podle ročních období. Obelisk financoval milovník hudby Wiktor Magnus a reliéf odlila varšavská dílna bratří Łopieńských podle projektu Romana Lewandowského. Nápis „Fryderyku Chopinovi, který v Dusznikách roku 1826 svým opravdovým uměním a vysokou kulturou ušlechtilý charakter duše na úsvitu mládí ukázal, tento pomník na věčnou památku s dovolením městských úřadů Polák Polákovi postavil“ má svou historii. Zpočátku byl v latině, v roce 1926 byl vyhlazen a nahrazen strohým nápisem: „Friderico Chopino -1826-1897-1926“. Původní nápis byl nalezen v blízkých křovinách po druhé světové válce. Tato deska visí od roku 1947 poškozená jako symbol ničení polské kultury nacisty. Během každoročního Mezinárodního Chopinova festivalu se podle tradice u pomníku kladou květiny. První věnec se stuhami v dusznických barvách bílé a žluté položil starosta Paul Dengler při odhalení obelisku 19. června 1897.
3. V hale u pramene lze nabrat vodu – Pieniawu Chopina a Jana Kazimierza ve verzi studené i teplé. Krytá kolonáda vznikla v letech 1884-1887. Jejím úkolem bylo chránit lázeňské hosty před deštěm a větrem. Kolonáda měla zpočátku 150 metrů a nebyla zasklená. Během druhé světové války v ní Němci udělali muniční sklad, který v roce 1945 vybuchl. Kolonáda byla postavena znovu, ale ne v celé své kráse. Kromě haly s pramenem se v další části kolonády nachází amfiteátr používaný dodnes během různých akcí pod otevřeným nebem.
4. Trávníky v parku jsou ozdobeny koberci květin, mezi nimiž jsou čtyři fontány obklopené lavičkami zvoucími k odpočinku. Jednou z nich je Barevná fontána (Kolorowa Fontanna), jejíž počátky sahají do roku 1905. Proud vody tehdy dosahoval 45 metrů výšky. Formu unikátní světelné instalace dostala v roce 1927 a je nejstarším objektem svého druhu v Polsku. V současnosti od jara do podzimu se v průběhu večerního představení mění v mnohobarevnou podívanou. Podsvětlují ji barevné reflektory, které v souhře s proudy vody a synchronizovanou hudbou přinášejí nezapomenutelný zážitek.
1. „Zelený rybník” (Zielony Staw), dříve nazývaný „Labutí” (Łabędzi), je vybudován na osmihranném půdorysu s ostrůvkem uprostřed a krásným altánem u břehu. Park je pojmenován po Paulu Denglerovi – starostovi Duszniků-Zdroje, který od roku 1876 pořádal „Dny sudetských lázní“ a velmi se zasloužil o rozvoj Duszniků. V lázních zorganizoval například polskou knihovnu, podporoval reklamní nakladatelství v polštině a výstavbu Chopinova pomníku, který osobně odhalil roku 1897 v Lázeňském parku (Park Zdrojowy). „Zelený rybník” je začátkem romantické trasy vedoucí směrem do Doliny Strążyské, která vede do Stalowého Zdroje – rekreačního střediska, bývalého majetku rodiny strýce Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z otcovy strany. V srpnu roku 1823 Felix uspořádal v Dusznikách charitativní koncert pro vojáky zraněné v napoleonských válkách pobývající v lázních a složil hudbu ke mši, která se do roku 1844 hrála dusznickém farním kostele. 22. července 1844 rukopis skladby bohužel shořel během velkého požáru města a tradice zanikla. U Stalowého Zdroje bylo dříve možné vidět bustu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, ale během první světové války sádrový odlitek sundali zde umístění vojáci, protože mysleli, že je z bronzu. Dodnes existuje dům, kde tvůrce svatebního pochodu bydlel – tuto návštěvu ovšem připomíná pouze deska ve zdi z roku 1997.
2. „Černý rybník” (Czarny Staw) je malá vodní plocha, postavená ve tvaru srdce. Je to typicky rekreační místo. Najdeme zde dětské hřiště, pingpongové stoly, hřiště na plážový volejbal a vhodná místa pro zakládání ohnišť. Rybník byl zpřístupněn i amatérským rybářům. Od 16. června 2009 rekreační park oficiálně nese jméno majora pilota Czecha Nowackého. Slavnostního odhalení desky věnované památce hrdiny druhé světové války, letce polské peruti 301 v Anglii, rytíře řádu Virtuti Militari a dlouholetého obyvatele Duszniků-Zdroje se zúčastnili mezi jinými představitelé vzdušných sil. Slavnostnost umocňovala čestná stráž složená z důstojníků kadetů Vyšší důstojnické školy vzdušných sil v Dęblině, jejímž byl před válkou posluchačem, vojenská kapela a čestný doprovod 3. wroclawské radiotechnické brigády. Czech Nowacki není jediným známým letcem, který souvisí s historií našeho města. V roce 1916 tu se svými společníky v penzionátu „Prinzessin Charlotte“ pobýval Manfred von Richthofen, známější jako Červený baron. Nejslavnější pilot první světové války přijel do Duszniků-Zdroje spolu s Koehlem a Udetem. Herman Koehl pocházel z nedaleké Lasówky a stejně jako ostatní dva to bylo eso stíhacího letectva. Proslavil se tím, že po válce jako první spolu s dalšími dvěma piloty přeletěl jednomotorovým letounem Atlantik. Třetím pilotem byl Ernst Udet považovaný za spolutvůrce první psychologické zbraně čili střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87 Stuka, které byly jedním z klíčových prvků německého Blitzkriegu během druhé světové války. Během svého pobytu ve městě pánové předváděli pilotní umění. Na koncích křídel údajně unášeli kusy dámského šatníku, a o nebeských kouscích se vyprávělo ještě dlouho po jejich odjezdu.
1. Podhůří (Podgórze) bylo známo již počátkem patnáctého století. Byla tu kovárna na zpracování železa, o níž jsou zmínky z roku 1408 jako o majetku Duszniků. Poblíž se těžila železná ruda. Později byly v obci objeveny minerální prameny, které se staly základem pro rozvoj lázní. Zpočátku to však byly dvě nevelké vesnice v malebném údolí potoka Podgórna, které jsou nyní jejich administrativní částí. Krajinu zde dotvářejí smrkové a smíšené lesy nižšího vysokohorského stupně, kousky luk, stará přístřeší na přespání, dva lyžařské vleky, sudetské chaty a barokní kaple, postavená v roce 1705. Uvnitř je oltář a dávná specialita mnoha sudetských obcí – obrazy malované na skle. V Podhůří najdeme i jeden z nejhezčích kamenných křížů regionu. V této oblasti můžeme na přelomu května a června vidět kvetoucí upolín evropský nazývaný kladská růže. Tato rostlina bývala v těchto regionech velmi častá, nyní je součástí místní kultury a je přísně chráněna. Tento krásný jasně žlutý květ se stal emblémem Horské společnosti kladského hrabství založené v roce 1881, jejímž cílem byla propagace regionu. Protože toto tak okouzlující zákoutí Duszniků-Zdroj bylo kdysi velmi zřídka navštěvováno lázeňskými hosty, jeden z průvodců vymyslel příběh o tom, že Černý rybník, který má tvar srdce a historickou vilu hned za sestupem na Jamrozowu Polanu daroval Adolf Hitler své milence a později manželce Evě Braunové, která v ní měla dokonce bydlet… Pravdou je, že Hitler byl v těchto místech pouze na Zieleńci a ve vile hned po válce bydlel major pilot Czech Nowacki. Účinku však bylo dosaženo a davy lázeňských hostů se vydaly do Podhůří a obdivovali okolní krajinu.
2.
3. Zieleniec, dříve Grunwald, je jedním z největších lyžařských areálů v Sudetech. Leží v nadmořské výšce asi 950 metrů nad mořem v pásmu Orlických hor. Byl založen v roce 1719 jako kolonie na královském majetku. Vede do něj jedno z tajemství Třetí říše, velmi malebná vyhlídková trasa – Orlická cesta (Droga Orlicka), která je součástí Sudetské dálnice (Autostrada Sudecka). Panuje zde specifické mikroklima (jediné svého druhu v Polsku) blízké alpskému. Kvůli zvláštnímu tlakovému systému vzdušných mas nutí místní mikroklima lidský organismus ke zvýšení produkce červených krvinek, což vede k tomu, že lidé pobývající v Zieleńci i jen několik dní se cítí výrazně lépe. Severní svahy Zieleńce, vynikající lyžařské plochy a velké množství srážek v zimním období způsobují, že sníh tu leží téměř 150 dní v roce. Zieleniec nabízí mnoho lyžařských vleků, osvětlené svahy, snowpark, halfpipe a více než 200 km tratí pro klasické lyžování. Mimo zimní období je Zieleniec ideálním místem pro pěší a cyklistické výlety do hor. Nejzajímavějším objektem Zieleńce je neorománský kostel sv. Anny, postavený z polního kamene roku 1902. Na vnější straně stavby jsou po obou stranách hlavního vchodu na sloupech umístěny barokní sochy sv. Kříže z roku 1866 a Panny Marie z 1862 od Johanna Postlera, pocházející ze staršího, dřevěného kostela.
20.
Rezervace Rašeliniště (Rezerwat Torfowisko) pod Zieleńcem bylo zřízeno před druhou světovou válkou, kdy tu bylo identifikováno mnoho unikátních druhů fauny a flóry. Objevuje se tu reliktní bříza zakrslá, charakteristická pro sibiřskou tundru, borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá a anglická, klikva bahenní, vlochyně bahenní nebo šicha černá. Na území rezervace vede podél zelené turistické značky přírodní naučná stezka popisující přírodu rašeliniště a proces vzniku rašeliny. Za zmínku stojí dřevěná vyhlídková věž, která nabízí výhled zejména na severní části areálu.
Zajímavostí tohoto místa je i nalezený vrak německého letounu, kterým se pravděpodobně pokusil uprchnout z obležené Wrocławi v květnu 1945 do Československa sám Karl Hanke – gauleiter Dolního Slezska, Reichsführer SS, šéf německé policie, tehdy jeden z nejvýznamnějších hodnostářů Třetí říše otřásající se v základech. Podle očitých svědků letadlo přelétávalo Sněžník, když bylo napadeno anglickou stíhačkou. Po zásahu havarovalo v lese u Wielkého Topieliska pod Zieleńcem. Mnoho let trvaly bezvýsledné pokusy lokalizovat vrak, byly zorganizovány dokonce speciální průzkumné skupiny. Teprve v létě 2007 dva obyvatelé Zieleńce – Marian Konior a Dariusz Wiśniewski po mnoha měsících hledání trosky letadla našli. Expertíza jasně ukázala, že se jednoznačně jedná o vrak německého lehkého bombardéru Henkel He111. Díky tomuto objevu byl snad doplněn chybějící článek v příběhu útěku válečného zločince. Objevitelé trosek letadla v budoucnu plánují vyhradit v obci Duszniki-Zdroj místo, kde budou trosky bombardéru zpřístupněny turistům.
